Rozhodně nečekejte...

Jsem tu opět se svou diskotékou událostí vídaných i nevídaných. Račte, přátelé, slyšeti o dalších hrdinských činech naší družiny, ovšem tentokráte nečekejte nižádné dlouhé rozpravy. Vyzdvihnouti zde pouze chci několik událostí, na které v ostatních příspěvcích nebylo místa či nálady. Za prvé tuším, že zde nebyl zmíněn nevídaný fenomén ruských front (nemyslím fronty válečné). V nám známých frontách stojí lidé za sebou, čekají a postupují, avšak zde nový účastník fronty se nejprve zeptá: "Kdo poslední?" a následně například odejde na dobu předpokládané doby čekání. Výsledkem tohoto jevu je, že když si například vyberete nejkratší frontu na lístky na vlak, může se státi, že v průběhu čekání se před Vás zařadí několik desítek lidí a z fronty nejkratší se vyklube fronta nejdelší...
Dalším bodem bude již výčet mocných činů našich (jen ve zkratce):
1. Noční přeplavání celé Volhy tam a nazpátek (cca ve 2 hodiny ráno, cca 600 m) po ukončení vodka beach party;
2. Plavání v ukrutné zimě po proudu řeky Dubna z Ratmina k soutoku s Volhou a následně proti proudu na totéž místo (cca 2 km);
3. Suchovo opětné noční překonání Volhy tam a zpět;
4. Osvobození ponožek ze stromu pod hotelem;
5. Adopce malé osamělé holčičky.

No, aby to nevypadalo, že se tu odehrávají jen velké věci, podotýkám, že naše dny jsou plné i drobných maličkostí, s kterými se potýká každý smrtelník.
Pro tentokráte se s Vámi loučím radou do života: Jeďte ve velkym!